Popis ryb a plodů

1001 Hřebenatka

Jedná se o druh mušle, která se získává vylovením z mořské slané vody. Nejvíce rozšířená ve Středozemním moři. Nejznámější jedlá je Hřebenatka svatojakubská.

Maso překvapí svou jemnou chutí, která může připomínat chuť ořechů. Hřebenatku můžeme připravovat na mnoho různých způsobů. Nejčastěji se maso vyjme, smíchá se s kořením, máslem, přidají se další přísady – to všechno se vloží zpět do lastury a zapéká se. Vynikající jsou hřebenatky grilované.

1002  Razor-Břitka

Břitka atlantská, jáhlová mušle, atlantic jackknife clam

Protáhlá schránka břitek dosahuje délky až 17 cm a má téměř rourkovitý tvar. Hnědé lastury jsou diagonálně rozdělné; jedna polovina má podélné a druhá příčné pruhování. Jedním ze zástupců těchto jáhlových mušlí je břitka atlantská, která je hojně rozšířeným druhem břitek ve středozemním a severním moři.

Kuchyňské zpracování:

Břitky se výborně hodí ke grilování, ale výtečně chutnají také dušené v páře nebo osmažené na másle s trochou česneku.

1003 Surmovka čeřitá

Surmovka je rozšířená od severních pásem Severního ledového oceánu až po Biskajský záliv. Loví se v severním Atlantiku, v Lamanšském průlivu a v Severním moři. Největšími konzumenty jsou Francouzi a Kanaďané z francouzsky mluvících oblastí. S ulitou až 11 cm je poměrně velkým plžem.

Surmovka vlnitá, surmovka čeřitá

Špičatá kuželovitá ulita dorůstá do délky 11 cm. Charakteristickým znakem jsou jemná spirálovitá žebra a vlnkovitá kresba tmavých a světlých linií. Surmovky se většinou podávají vařené s omáčkou, jejich maso však může být relativně tuhé. V Kanadě se s oblibou podávají smažené v těstíčku nebo fritované.

Kuchyňské zpracování:

Surmovky se prodávají vařené, připraveno ke konzumaci obvykle s octem a tmavým chlebem dochuceným máslem. Jsou podobné plážovkám, ale větší. Snadněji se také vyprošťují z ulit. Přidávají se rovněž do polévek a dušených pokrmů.

1004 Plážovky

Patří k pravidelné nabídce rybích tržišť ve Francii a Anglii.

Kuchyňské zpracování: viz. Surmovka

1005 Sépie obecná

Žije ve Středozemním a Jaderském moři a ve východoasijských pobřežních vodách mírného pásma. Připravuje se jako příbuzný hlavonožec oliheň, ale sépie není třeba naklepávat. Malé sépie (do 20 cm) se celé smaží v oleji nebo se plní a krátce vaří. Z větších sépií se konzumují jen chapadla, blanšírují se, zbaví kůže a dusí.

Sépie jsou draví mořští hlavonožci. Žijí ve vodách mírného pásma, obvykle bývají menší než jejich příbuzné olihně. Uvnitř těla je sépiová kost. Dvě s chapadel bývají výrazně delší než ostatní. V kuchyni se používá tělo a chapadla. Tmavá tekutina - "inkoust" - ve váčku slouží k barvení pokrmů. Tepelná úprava je velmi krátká, tak 2-3 minuty.

Kuchyňské zpracování sépií:

Sépie obsahují malý váček s černou tekutinou, který pečlivě odřízneme. Kromě toho mají pod hlavou ještě další váček s tmavě žlutou tekutinou, kterou nalijeme do šálku. Sépie opláchneme, vykucháme, stáhneme kůži, odřízneme přísavky a znovu dobře omyjeme.

Je-li sépie velká a starší, ovaříme ji po očistění v osolené vodě, nakrájíme na plátky a potom dusíme na zpěněné cibuli, česneku a rajčatech, až změkne. Sépie dále upravujeme dle příslušných receptur.

1006 Oliheň obecná

Hlavonožci, což jsou vlastně měkkýši patří mezi velmi chutnou gastronomickou ingredienci. Olihně, tedy druh chobotnic má velmi křehké maso, ovšem jejich tepelná úprava musí být velmi krátká.

Druh hlavonožce, žije na celém světě ve vodách mírného pásma. Je k dostání čerstvá nebo mražená. Inkoustový váček (jen u čerstvých živočichů) obsahuje tmavou hnědou tekutinu, kterou je možno použít jako základ omáčky, ve které se oliheň vaří. Malé olihně se většinou rychle osmaží nebo lehce povaří či grilují, větší se především upravují dušením.

Kuchařská úprava olihní:

Olihním nejprve odřízneme hlavy. Pak odkrojíme jednotlivá chapadla a uchováme je k dalšímu použití. U chapadel ještě odstraníme měkkou kost. Dále vypreparujeme  průhlednou širokou kost, která má funkci páteře a váček s barvivem.

Nakonec sloupneme tenkou kůži, olihně omyjeme a necháme důkladně okapat.

  • Části olihní: Očištěné tělo - je to tělo olihní očištěné od kůže. Může se nadívat a péct nebo dusit.
  • Kroužky z olihně - tělo olihní nakrájené na kroužky, které se obalují v těstíčku nebo trojobalu a smaží se ve vysoké vrstvě oleje.

Jaký je rozdíl mezi olihní a kalamáry?

Z gastronomického hlediska žádný, oba tito hlavonožci se připravují stejně a v literatuře se často zaměňují, nebo dokonce považují za stejný druh, což ale není pravda.

1007 Konger

Úhoří mořští z čeledi Congridae se velmi podobají sladkovodním druhům z čeledi Anguillidae, dosahují však mnohem větších rozměrů a žijí trvale ve slané vodě. Nalezneme je ve vodách Atlanského, Tichého a Indického oceánu. Jejich tělo je holé, bez šupin, a hřbetní ploutev jim začíná blízko za hlavou. Také ústa mají mnohem rozměrnější než druhy z čeledi úhořovitých. Svědčí to o jejich dravém způsobu života.

Úhoř mořský žije nejen ve vodách severního Atlantiku, ale také ve Středozemním, v Černém a v Baltském moři. Bývá šedočerně až černě zbarvený. Dorůstá značných rozměrů, často délky těla 2 m a váze 58 kg, zřídka dosahuje dokonce 3 m s váhou kolem 65 kg. Rozmnožování si odbývá ve východních oblastech Atlanského oceánu, v hlubinách větších než 3 000 m.

Larvy úhoře mořského se dostávají do Středozemního moře Gibraltarským průlivem. Jikernačky jsou vždy větší než mlíčňáci a mívají 3 až 8 miliónů jiker.

Úhoř mořský se živí převážně rybami, příležitostně i některými mořskými korýši. Nejvíce si pochutnává na mladých sledích a treskách.

Kuchařské zpracování:

Ve světě se ročně uloví kolem 15 000 tun. Nejvíce ve Francii a ve Španělsku. Tučné maso úhoře mořského zpracováváme stejně, jako maso úhoře sladkovodního, nejlepší je uzený, marinovaný grilovaný nebo pečený. Ve velkém se také konzervuje.

1008 Amandes-mořská mandle

Měkkýši žijí ve vápenitých schránkách, které jsou buď dvoudílné (lastury ústřic, hřebenatek), anebo jednolité (ulity surmovek nebo jedlého mořského plže plážovky). Zaděnky, přílipky, rozchlipky mají právě dvě misky lastur.

Latinsky: Venusmercenaria, Pinnadolohiatia, Myaarenaria

Tito měkkýši patří do početné skupiny mořských živočichů s dvěma lasturami. Prodávají se syrové, nebo tepelně upravené v polévkách, dušených pokrmech a salátech.

Poznámka :

Maso z lasturovců je u nás méně obvyklé a spíše pochoutkou, ale pro jeho obsah vitamínů (A, B, C) a minerálních látek nemůžeme je po stránce výživové přehlížet. Nejchutnější maso mají slávky jedlé, ořská mandle a ústřice, které se však na našem trhu vyskytují jen vzácně a proto si dovolujeme Vám je nabídnout v absolutní kvalitě a čerstvosti. Kromě čerstvých, živých lasturovců přicházejí do prodeje také ;lasturovci konzervovaní.

1009 Sumec Tečkovaný

Na území severoamerického kontinentu je široce rozšířen. Vyskytuje se od jižních oblastí Kanady až po severní Mexiko.

Těžištěm jeho výskytu jsou povodí řek Mississippi a Missouri. Zdomácněl také v mnoha údolních nádržích a dobře snáší i podmínky rybničního chovu.

Jako hospodářsky cenná ryba byl vysazen do řady vod na území USA a introdukován do mnoha států světa – jmenovat lze Francii, Anglii, Španělsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, státy bývalého SSSR a Indii.

Ačkoli ve své domovině dorůstá poměrně značných rozměrů, u nás je jeho růst pomalejší, podobně jako je tomu u sumečka amerického. I tak ale tento druh běžně dosahuje délky 70 cm a z pohledu sportovního rybáře je tím pádem daleko zajímavější.

Úprava : výborný je pečený v celku na zelenině a v kombinaci s slaninou

1010 Kanic levhartí

 

Jméno kanic, anglicky “grouper” je podle mnohých domněnek odvozeno od názvu této ryby v portugalštině, tedy garoupa. Na Novém Zélandu a v Austrálii se pro některé druhy kanice používá název groper. Kanicové mají na okrajích skřele malé zuby, které připomínají ostří pily. Pro kanice je snadné dobře se maskovat na písečném dně, protože jeho tělo je skvrnité a je navíc schopen blednout (ztrácet barvu). V závislosti na druhu mohou kanici dorůstat do délky 0,4 až 2,5 metrů. Jejich váha se může pohybovat od 2 do 100 kg.

Kanicové se živí korýši a mekýši díky čemuž mají pevné bíle maso nadprůměrné kvality. Jedná se o kvalitní konzumní ryby, často značně mohutného vzrůstu.

Pevné bílé maso se hodí ke smažení, pečení a na americkém kontinentu je velmi často připravováno na grilu. Ale jeho použití je všestranné a dá se i dusit v troubě nebo použít do rybích polévek. Oblíbené zejména ve východní Asii, kde patří k nejdražším delikatesám.

1011 Chobotnice v oleji nebo octu

Naloženo v  sladkokyselém nebo olejovém nálevu.

1012 Mořský salát firstclass  ( třída jedna )

1013 Humr Evropský ( Skotsko )

Žije v atlanských pobřežních vodách od Nového Skotska v Kanadě v USA a od Skandinávie po Středozemní moře.

Humr žije dlouho, může dorůst délky až 70 centimetrů a váhy 9 kilogramů. Průměrně nicméně dorůstá délky 30 centimetrů a váží kolem 1 kilogramu.

Zbarvení se může výrazně lišit a pohybuje se od sytě modrých odstínů až po tmavě fialové tóny. Boky jsou žluté až hnědé s tmavými, často červenavými tečkami. Pravé klepeto je běžně výraznější než klepeto levé, protože je používáno k lovu potravy a zároveň jako ochranný prostředek. Potravu humr porcuje pomocí levého klepeta.

Kuchyňské zpracování:

Humr je ceněn pro svoje chutné maso. Podává se nejčastěji v jednoduchéúpravě, vařený spolu s omáčkou nebo rozpuštěným máslem, nebo se servíruje jako součást salátů.

Vaření humra:

Živého humra okartáčujeme ve studené vodě, dáme do hrnce s vařící osolenou vodou a přísadou cibule, pepře a octa. Humra vařečkou chvilku přidržíme pod vodou a vaříme asi 20 minut. Potom ho necháme ve vývaru vychladnout. Vychladlého humra rozkrojíme po délce silným nožem, odstraníme vnitřnosti z masa ocasu a maso vyndáme. Pak rozsekáme články spojující klepeta s krunýřem a maso vyjmeme. Maso dále zpracováváme dle příslušných receptů.

    1014 Losos (Skotsko)

Skotský losos byl první rybou a prvním zahraničním produktem, který získal prestižní francouzské označení. Skotské farmy se od ostatních liší tím, že nejsou závislé na hromadném výkupu velkého odběratele, jehož lososi putují nejdříve do zpracovatelských závodu a na pulty supermarketu se dostanou až za týdny, měsíce, či dokonce roky, kdežto logistika u nezávislých chovů je vždy zaměřena na co možná nejkratší přepravu přímo k zákazníkovi, bez časových ztrát.

Skotský losos má ořechovou chuť s máslovým podtextem a konzistentní, lehce oranžovou barvu. Skotský losos má také méně tuku. To je způsobeno tím, že skotští lososi Label Rouge zpravidla žijí v proudící vodě, díky čemuž jsou zdraví a svalnatí.

Naše ryby jsou té nejvyšší kvality a velmi brzo u zákazníka. Jsme velmi hrdý na tento produkt a mám velké pozitivní ohlasy na kvalitu a čerstvost.

1015 Makrela

Dorůstá maximálně do délky 50 cm. Makrely mají velmi tučné maso, které se proto dost rychle kazí. Při nákupu je tedy potřeba dát pozor aby byla ryba opravdu čerstvá.

Makrela je z kulinářského hlediska velmi všestranná. Ryby o hmotnosti 300-400g představují ideální porci k dušení v troubě, pečení a mezi nejoblíbenější úpravy patří uzení a pečení na grilu.

 

1016 Mořský Ďas

Ďas mořský je hojně loven pro gastronomické účely, kdy se podává jako specialita, čemuž odpovídá i jeho vysoká pořizovací cena. Při přípravě se odstraní hlava, ze které se využívá jen minimum, a to v podobě líček. Maso z těla je bez kostí, které by znepříjemňovaly konzumaci. Charakteristická je jeho bílá barva a značná soudružnost masa. Podávat se může jak vařený, tak i grilovaný či dušený. Nejchutnější maso co lze v moři vylovit.

 

1017 Žralok modrý

 

1018 Žralok ostroun

Ostroun obecný obývá téměř celý Atlantik, na severu od jižního Grónska a Islandu přes Severní moře a kanál La Manche až po Maroko a Madeiru. V Baltském moři se vyskytuje jen vzácně. Také žije ve Středozemním a Černém moři. Vyhledává bahnité dno v mělčinách, ale pohybuje se i v hlubších vodách do hloubky až 1000 m. Japonci jich loví spolu s ostatními žraloky až 600 000 q ročně! Proto také mají ostrouni značný hospodářský význam. Jejich maso je prakticky bez kostí a chybí mu i chrakteristický pach jiných žraloků.

Kuchyňské zpracování žraloka:

V našich končinách si můžeme koupit žraloka především originálně zabaleného a zmraženého. Ale u nás Vám ho nabídneme velmi čerstvého a pouze chlazeného.V žádném případě žraločí maso nestrkáme do mikrovlnné trouby, znehodnotili by jsme ho. Steaky ze žraloka jsou výborné na grilu, nebo upečené v troubě. Právě grilování a opékání na oleji na pánvi, nebo pečení v troubě patří mezi nejlepší volbu, jak upravit maso ze žraloka.

 

1019-01 Krtevety30/40   1019-02 reg.  60/80

Tito korýši jsou obzvláště citliví a živí se mohou dopravovat jen do krátkých vzdáleností. Proto se objevují na trhu jen v přímořských oblastech. Před zasíláním do vnitrozemí se ihned po výlovu na lodi krátce povaří ve slabém solném roztoku a v koších se pak dopravují na vnitrozemský trh, kde se musejí co nejdříve zpracovat.

 

1020 Kambala kosočtverečná

Maso kambaly je pevné, sněhově bílé a velmi chutné. Kamenáče v celku ponejvíce vaříme nebo dusíme a rozděleného na porce vaříme, dusíme, pečeme, smažíme apod., nebo jej upravujeme jako jazyk mořský.

Poznámka:

Vaříme-li kamenáče v celku, což přichází v úvahu jen u menší ryby, pak z ostnatých ploutví odsekneme pouze horní část (špičky), neboť spodní část se považuje za lahůdku. Z vykuchané ryby buď hlavu odkrojíme, nebo ji ponecháme a z vrchní kůží odstraníme zkostnatělé hrbolky, načež ji od hlavy k ocasu nařízneme. Potom rybu ve studené vodě pořádně omyjeme, osušíme, bílou očištěnou spodní stranu potřeme citrónem a rovněž od hlavy k ocasu nařízneme, abychom zabránili prasknutí kůže.

 

1021 Chňapal

Nejznámějším druhem je pravděpodobně chňapal červený. Ostatně všichni zástupci této čeledi, kteří mají červenou nebo hnědou barvu těla jsou nazýváni chňapalos červení (redsnapper) avšak v Německu se po názvem chňapal červený smí prodávat pouze jediný druh s latinským názvem ‘Lutjanusmalabaricus’. Chňapal červený obývá zejména skalnaté dno v hlubších vodách zatímco jeho mláďata mívají radši mělčí vody s písečným dnem.

Kuchyňské zpracování:

Chňapalové mají velmi pevné, bílé a relativně suché maso. Co víc, maso obsahuje jen velmi málo kostí a tak se příjemně a snadno jí. Chňapal se hodí pro jakýkoliv způsob přípravy, ale nejlepší je pečený.

 

1022 Pražma královská

Pražma neboli doráda je menší mořská ryba. Má bílé pevné maso s malými kostičkami. Rozlišujeme mnoho druhů.

Například pražma královská je stříbrná a má mezi očima zlatavé místo. Loví ve Středozemním moři a má nejchutnější jemné šťavnaté maso.

Různé kuchyňské úpravy:

Menší ryby pečeme nebo grilujeme celé, větší porcujeme. Před přípravou ji můžeme marinovat v citronové šťávě. Pečeme ji na bylinkách, například tymiánu nebo koriandru, na mandlích, nebo na suchém bílém víně. Můžeme ji zapékat s rajčaty, fenyklem nebo houbami. Griluje se potřená olivovým olejem spolu se zeleninou. Pokrmy doplňujeme mladými bramborami.

 

1023 Krab Německý

Žije ve Středozemním moři a v Atlanském oceánu. Tito velcí korýši mají silná klepeta (samci větší než samice), která podobně jako u jiných krabů obsahují výtečné bílé maso. Tělo v krunýři obsahuje maso tmavé. Tito krabi se také prodávají živí, s krunýřem nebo i bez něj, vaření, čerství či konzervovaní. Někdy se na trhu objevují přímo pokrmy z krabího masa. Krab německý je k dostání po celý rok, peče se, dusí a vaří.

Vaření kraba : Krabi před vařením kartáčem dobře ve studené vodě očistíme, živé vložíme do vařící slané nebo okořeněné vody a 15-20 minut povaříme. Doba vaření závisí na velikosti krabů. Z uvařených krabů vyjmeme maso z noh a klepet, popřípadě i z koubů a z krunýře, a podáváme je teplé s různými přílohami anebo ho používáme k přípravě teplých a studených pokrmů s různými přísadami jako masa z ostatních druhů korýšů.

 

1025 Black Tilapia

Hlavním přirozeným domovem tilapie jsou tropické a subtropické vody, zejména v Africe, na Madagaskaru, v Asii a Jižní Americe. Populace v umělých chovech jsou však dnes mnohem větší než populace volně žijících ryb tohoto druhu. 

Kuchyňské zpracování:

Maso tilapie má velmi vybranou chuť. Je sladké a velice jemné. Lze ho upravovat vařením, dušením v páře, grilováním a smažením.

1026 - 1 kg baby octopus, cleaned

Tento velice inteligentní hlavonožec s osmi rameny žije ve vodách mírného pásma a připravuje se jako oliheň. Hlavonožci (Cephalopoda) jsou nejdokonalejší třída měkkýšů, všichni jsou aktivní mořští dravci, což platí samozřejmě i pro chobotnice.

Chobotnice se mohou opékat v pánvi, grilovat nebo opékat na roštu.

 

1027 - Cod

Maso tresky obecné je bílé, libové, ale poměrně suché. Na trh se dostáváčerstvá v celku, nebo rozporcovaná na řezy, tzv. filé a zmrazená, nebo také sušená, solená a menší ryby též uzené. Maso tresky se také nasoluje a udí, nakrájené na plátky se dodává na trh jako náhražka pravého lososa. Játra tresky jsou bohatá na vitamíny A a D, se buď konzervují anebo se z nich vyrábí velmi hodnotný tuk, z jiker se upravuje kaviár, který je však méně hodnotný a nedosahuje ani jemnosti ani chuti pravého ruského kaviáru.

Z obchodního hlediska je treska kromě sleďů nejrozšířenějším obchodním a vývozním artiklem přímořských zemí.

Tuňák - filet

Maso tuňáka se zpravidla prodává ve formě filetů. Chutí připomíná telecí, nenápadně slanou chuť moře s plnou, ořechovou příchutí nedoprovází aroma rybiny. Maso je poměrně tučné a velmi šťavnaté. Jeho jasně červená barva při zahřívání postupně bledne, ovšem nesmí se dlouho tepelně upravovat, jinak se vysuší a zešedne. Steak se opéká při vysoké teplotě pouze minutu a půl z každé strany a pak je potřeba na několik dalších minut teplotu stáhnout – jen tak maso zůstane šťavnaté a růžové uprostřed.

Tuňák se nejčastěji používá zasyrova na sushi a sashimi nebo na tatarák, marinovaný se přidává do sendvičů. Lze ho rovněž smažit, grilovat, dusit, péci a udit. 

 

 

 

 

 

 

Kontakt

Tomáš Jiříček
Svobody 354
Liberec 15
460 15

+420 733 198 688